Naše zkušenost s virem aristokratem

Náš sbor se za Ditu a Roberta modlil. Díky jejich osobní velmi težké zkušenosti jsme aspoň částečně prožíval spolu s nimi jak závažné může být setkání s tímto virem a jak důležité je nepodlehnout strachu a DŮVĚŘOVAT BOHU. Slova, která můžete číst od Roberta, svědčí o lásce našeho Nebeského Otce, ve které i když dovolí těžkosti, je v nic s námi!

 Milí přátelé,

ať už tento pravděpodobně uměle vytvořený virus Sars covid-19 měl sloužit komukoliv a k jakémukoliv účelu, je potřeba říct, že reálně existuje a je pro lidi ohrožením. Jeho variabilita a chuť žít je značná. Pozornosti se mu dostalo právě pro jeho prapodivné chování a zjevně proto, aby si na panice namastily kapsy nebo si rozšířili svá portfolia některé zájmové skupiny.
Ať už je to jakkoliv, tento virus vtrhl do našeho života, ve snaze ukrást to nejbližší. Moje žena, vždy zdravá jako řípa, začala mít horečky, které neustoupily ani po 14 dnech. Byla pozitivně testována na covid-19. Její stav se zhoršil vyčerpáním a odvezl jsem ji do nemocnice. Uběhlo pár dnů a namísto dobrých zpráv přišly zprávy velmi zlé. Plicní ventilace, hluboký spánek, kritický stav. Jediné co nám v té chvíli zbylo, byla rodina, nejbližší přátelé a rozhovory s nebeským Otcem. Byl vždy plný povzbuzení, dobrého slova a optimismu. Povídali jsme si o tom někdy přes závoj slz, ale vždy s pokojem a spočinutí v JEHO dobrotě.
Doma nás to semklo. Máme s ženou tři holky. Byly statečné, mamka na ně může být právem hrdá. To vše ve společné karanténě, kdy někteří z nás byli celou dobu negativní a někteří pozitivní. No vyznej se v těch ručnících a opatřeních J. Vytvořili jsme si určitý rytmus, ale některé dny nám z toho doslova hrabalo.
Každý z nás dostal speciální osobní znamení, že manželka přežije. Někdo ve snu, někdo v obraze, někdo v konkrétní situaci. Otec mluví ke každému, jak potřebuje. Naučili jsme se to vnímat, chce tak mluvit s každým a nejenom v krizových situacích. Říká, že má v lidech zalíbení, přišel s námi bydlet.
Posunulo nás to. Holky koukaly, co všechno mamka musí zastat. Zhostili se těch úkolů a myšlenkami byly u mámy. Nejnáročnější chvíle byly, když jsme společně každý den v určenou dobu volaly na ústecké ARO. Já byl vždycky strašně nervózní. Celý týden chodily špatné zprávy. Nebyly to lehké chvíle. Bylo několik málo úžasných lidí, kterým pak bylo možno zavolat a tu tíhu trochu rozložit. Díky, že takoví lidé jsou a zůstanou napořád v našem srdci.
Čeká nás do společného shledání ještě cesta. Ale je to cesta vítězná. Manželka se lepší každým dnem, a i když probouzení nebylo jednoduché, nyní to dohání mílovými kroky.
Takže nebojte se a buďte na sebe opatrní. Setkat se s virem zabijákem aristokratem, jak o něm mluví bioložka Soňa Peková, nemusí být legrace, ale dostat se z toho dá.

V těch nejtěžších chvílích jsem cítil, že Otec je dobrý, i kdyby bylo třeba i hůř. Je krásné s ním mluvit o životě. Zná ho dobře.